Datum:

April 26, 2021

-
Autor:

OFFICE HOUSE

Velká novela ZOK – 7: Vyšší zodpovědnost statutárních orgánů

Jednou z nejvýznamnějších povinností členů statutárního orgánu je nezbytnost počínat si s péčí řádného hospodáře. Nerespektování této povinnosti má pro členy statutárního orgánu závažné důsledky. Může zakládat např. (i) ručení členů statutárního orgánu za dluhy obchodní korporace vůči věřitelům podle § 159 odst. 3 NOZ nebo podle § 68 ZOK, (ii) povinnost členů statutárního orgánu k reparaci újmy podle § 99 IZ a další. Právní modifikace ručení členů statutárního orgánu za dluhy obchodní korporace vůči věřitelům podle § 68 ZOK se přitom v konsekvenci novely ZOK od 1. 1. 2021 podstatným způsobem změní.

Zásadní změny

Zásadní odlišnosti mezi dřívější a novou právní úpravou lze shrnout takto:

Právní úprava do 31. 12. 2020 Právní úprava od 1. 1. 2021
Postavena na principu ručení (§ 2018 a násl. NOZ). Postavena na principu odpovědnosti za škodu (§ 2894 a násl. NOZ).
Civilní spor podle OSŘ nezávislý na insolvenčním řízení. Incidenční spor podle IZ vedený v rámci insolvenčního řízení.
Nutnost podat 2 žaloby – na založení ručení člena a následně na zaplacení částky. Možno podat jen 1 žalobu – na uložení povinnosti poskytnout do majetkové podstaty plnění.
Žalobu mohou podat jednotliví věřitelé či insolvenční správce. Žalobu může podat pouze insolvenční správce.
Vůči jednomu členovi statutárního orgánu může probíhat několik soudních řízení. Vůči jednomu členovi statutárního orgánu může probíhat pouze jedno soudní řízení.
Z majetku člena statutárního orgánu se uspokojují konkrétní věřitelé, kteří podali žalobu. Z majetku člena statutárního orgánu se uspokojují všichni věřitelé na základě poměrného uspokojení z majetkové podstaty v insolvenčním řízení.
Sankce za porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Sankce za porušení jakékoliv povinnosti člena statutárního orgánu.

Insolvenční správci dostávají do ruky nástroj, respektive kompetenci, na jejímž základě mohou prostřednictvím soudu získat více peněz do majetkové podstaty zadlužené společnosti. Pokud totiž bude členu statutárního orgánu doloženo, že porušil povinnosti a přispěl tak k úpadku společnosti, bude povinen nahradit rozdíl mezi celkovým objemem dluhů společnosti a majetkem, který zůstal v podniku. Značné užívání a možná i nadužívání tohoto prostředku je zřejmé již nyní.

Nové principy fungování

Nová právní úprava přímé odpovědnosti členů statutárního orgánu je založená na zcela odlišných principech fungování než dosavadní právní úprava. Pro zahájení přímé odpovědnosti musí být splněny zákonné podmínky, přičemž nelze vyloučit, že členové statutárního orgánu budou nově sankcionováni i za takové omyly, za které by podle starší právní úpravy postihováni nebyli. Míra této odpovědnosti však může být omezena jednak objektivními fakty, a to rozdílem mezi výší dluhů obchodní korporace a hodnotou její majetkové podstaty, a jednak vlastní úvahou soudu při zohlednění konkrétních okolností případu. Nová právní úprava přímé odpovědnosti se bude uplatňovat v insolvenčních řízeních zahájených od 1. 1. 2021, což však v případě úpadku obchodní korporace, který fakticky nastal před tímto datem, může vést k nedovolené retroaktivitě takové právní úpravy.

Je možno očekávat, že poznatky, praktické zkušenosti a případná soudní rozhodnutí ohledně nové právní úpravy ZOK budou k dispozici až za několik let.  Členům statutárního orgánu a osobám v podobném postavení lze však již nyní poradit, aby se s novou právní úpravou řádně a včas seznámili a eventuálně přijali opatření na ochranu svého osobního majetku.