Datum:

June 25, 2021

-
Autor:

OHAdmin

AML zákon – novela zákona o praní špinavých peněz

AML zákon (Anti-Money-Laundering) je legislativní prostředek napomáhající v boji proti tzv. praní špinavých peněz, celým názvem Zákon č. 253/2008 Sb., o některých ustanoveních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Jedním z hlavních cílů je identifikování subjektů ve finanční sféře a jejich dohled. Díky tomu lze kontrolovat nedůvěryhodné transakce a původ finančních prostředků na bankovních účtech. V případech právnických osob pak dále zjišťovat skutečného majitele.

Novela informuje o změnách například v definicích skutečného majitele, v převzetí, vykonávání identifikace a kontroly klienta a v tom, jak zacházet s nesprávností údajů v evidenci skutečných majitelů. Dále novela modifikuje navýšení peněžitého trestu za přestupky a také působnost Finančního analytického úřadu.

Vymezení skutečného majitele bude současně s odkazem na zákon o evidenci skutečných majitelů. Pro záměr AML je pak tedy skutečný majitelem: skutečný majitel podle zákona regulujícího evidenci skutečných majitelů nebo fyzická osoba, za kterou se obchod uskutečňuje.

Při identifikaci se zvětšuje okruh tzv. sledovaných aktivit a stanovených identifikačních údajů. Současně se nalézá v právní úpravě AML i proces zintenzivněné identifikace a kontrola v okolnosti, že na základě posouzení rizik podle § 21a AML zákona představuje klient, obchod nebo obchodní vztah značnější nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

Sledované aktivity jsou navýšeny o daňové poradenství, v celé jeho velikosti, a to včetně takového poradenství, které je uskutečňováno jinými osobami (podnikateli), než jsou daňoví poradci.

Ustanovení § 27 odst. 1 AML zákona zůstalo prakticky nedotčeno. Pakliže se tedy jedná o vlastní výkon advokacie, advokáti do okruhu povinných osob patřit nebudou. Tato odchylka má dopad i na povinnost vyhotovit písemně hodnocení rizik. Podobně je tomu u zpracování systému vnitřních zásad. Hodnocení rizik a systém vnitřních zásad upravuje svým členům Česká advokátní komora.

Změny pro povinné osoby

Jednou z kontroverzních změn je povinnost povinné osoby upozornit klienta na to, že informace v evidenci skutečných majitelů nejsou shodné se skutečností. Jestliže tento rozdíl či rozpor advokát u klienta zjistí, jeho povinností je upozornit klienta a objasnit mu zjištěné nesrovnalosti. Povinná osoba musí oznámit zjištěnou nesrovnalost soudu, který je kompetentní k řízení o nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.

Na tuto ohlašovací povinnost však doléhají výjimky, a to ve spojitosti s povinností mlčenlivosti advokáta. V případě, že tak půjde o informace, které advokát zjistí ve spojitosti sposkytováním právních porad nebo následným verifikováním právního postavení klienta, obhajobou klienta v trestním řízení, zastupováním klienta v řízení před soudy, nebo poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se soudních řízení, a to bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv, nebo zda již byla ukončena, neplatí pro něj povinnost upozornění a oznámení soudu.

Novela také modifikovala výši peněžitého trestu za přestupky. Jestliže je přečin vykonán závažně, opětovně, nebo byl překračován nepřetržitě, lze dokonce uložit pokutu do výše dvojnásobku nekompetentně nabytého profitu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, pakliže je pachatelem finanční instituce.

Nově může podpůrně Finanční analytický úřad nařizovat správní tresty členům profesních komor. Např. když Česká advokátní komora sama nezapočne řízení nebo kontrolu do 60 dní. Nedodržení závazků AML zákona je nově přestupkem.


Ještě nemáte registrované skutečného majitele Vaší společnosti?